| |
| |
|
Interpretace místního kulturního dědictví prostřednictvím informačních panelů na příkladu Prokopského údolí v Praze
Vlčková, Eliška ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Jareš, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje naučným stezkám a informačním panelům a jejich roli v interpretaci místního kulturního dědictví. Na základě rešerše odborné literatury je popsán teoretický základ interpretace jako takové, historie naučných stezek na českém území i ve světě, návštěvnická problematika a edukační a interpretační využití stezek a panelů. Hlavním cílem této práce je zmapovat současnou situaci naučných stezek v Prokopském údolí v Praze, zhodnotit jejich tematické zaměření, funkčnost, využitelnost a edukační a interpretační potenciál. Součástí práce je i návrh vlastní naučné stezky, která mapuje průmyslovou historii Prokopského údolí v Praze. KLÍČOVÁ SLOVA Naučná stezka, informační panely, interpretace místního dědictví, průmyslová historie, Prokopské údolí, předměstí Prahy
|
|
Návrh zážitkové naučné stezky v okolí Broumova
Machková, Lenka
Naučná stezka byla navržena, aby spojila historické centrum města Broumova a Broumovské stěny. Stezka začíná na náměstí v Broumově, vede okolo hřbitovního kostela, přes obec Křinice a končí na Hvězdě. Touto trasou provází pověsti Broumovska, které jsou tématem stezky. Délka trasy je 7,7 km a nachází se na ní 10 informačních tabulí. Naučná stezka je doplněna o doprovodný mobiliář. Nachází se tu 8 kusů laviček z kulatiny, jeden přístřešek se sezením a jeden stojan na kola v místě, kde se dále s kolem nedá pokračovat. Na stezce se také nachází interaktivní prvky, kde si návštěvníci můžou vyzkoušet různé hry a poučení. Součástí práce jsou také konstrukční řešení všech prvků, návrh kalkulace a možnosti financování stezky. Součástí je také návrh propagace naučné stezky, včetně návrhu letáku.
|
|
Dokumentace naučné stezky Pevnost Dobrošov
Kopecký, Tomáš ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Naučná stezka Pevnost Dobrošov leží ve stejnojmenné obci. Jedná se o předem určenou označenou trasu, která vede po stopách pohraničního opevnění z roku 1935 - 1938. Délka trasy je přibližně 4 km a návštěvníky seznamuje především s historickými zajímavostmi okolí a děním před druhou světovou válkou. Historické události jsou prezentovány na jednotlivých stanovištích formou informačních panelů. Panely informují návštěvníky nejen o historických vojenských faktech 20. století, ale i o výstavbě pevnostního opevnění Dobrošov.
Naučná stezka má 8 oficiálních zastavení. V průběhu trasy návštěvníci narazí na doplňkové tabule s popisem lehkého opevnění a dozvědí se zajímavosti z okolí.
Obsahem práce je stručná charakteristika dění v Československu před II. světovou válkou. Popsán fortifikační systém opevnění té doby v Evropě a v Československu. Dále se práce zabývá obecně naučnými stezkami z hlediska funkčnosti a jejich vybavenosti. Práce poukazuje na legislativu a dokumentuje nové trendy této formy turistiky.
Cílem práce byla dokumentace naučné stezky Pevnost Dobrošov, se zaměřením na historické události výstavby opevnění v Československu před druhou světovou válkou. Byla zde provedena analýza stezky a dotčených informačních panelů. Dotazníkové šetření zjistilo potřeby návštěvníků a poukázalo na užitnost této stezky. Šetření formou dotazníku mělo další významnou roli na zjištění stanovených hypotéz. Byly stanoveny čtyři vědecké hypotézy.
Zdali se s přístupem do více objektů na stezce zvýší její atraktivita a návštěvnost. Zda jsou návštěvníci spokojeni s infrastrukturou naučné stezky. Dále, že informovanost o naučné stezce přispívá k její vysoké návštěvnosti a také, že místní občané i turisté uvítají rozšíření stezky, které by zároveň směřovalo k zachování okolních chátrajících objektů. Metodami k splnění cílů tak byla observace a dotazníkové šetření v lokalitě naučné stezky.
Závěr poukazuje na to, že přístupem do více objektů se zvýší atraktivita a návštěvnost stezky. S infrastrukturou stezky návštěvníci spokojeni rozhodně nejsou. Informovanost naučné stezky přispívá k její vysoké návštěvnosti. A byla vyvrácena hypotéza o tom, že místní občané i turisté uvítají rozšíření stezky, které by zároveň směřovalo k zachování okolních chátrajících objektů.
|
| |
| |
| |